Včelařská konference

"Z hlediska ochrany přírody působí akát největší škody zarůstáním druhově bohatých stepních lokalit."

Ano, ale proč? Bylo to tak vždy?
Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení. Jinak to co se děje nemá smysl a všechny dotace z EU, krajů a pod. spotřebované na kácení náletů za dalších 20 let opět nikdo neuvidí. Ale tak to bývá, za peníze odněkud něco vybudujeme, a pak nemáme na údržbu... Kácení náletů přitom probíhá aspoň u nás dost neurvale, proto o tom i píši. První se kácí to co má nějakou zpeněžitelnou hodnotu, zbytek se na místě pálí, a aby to hořelo, šoupne se tam pneumatika... Kde je nějaká ekologie? Navíc to nedělají místní lidé, ale zakázku dostala firma, která sídlí 80km daleko. Místní firmy asi nepočítaly s tím, že na místě spálí co se dá, ale třeba to chtěly drtit, což asi nikdo nezohlednil. U nás se takto "ošetřuje" cca 20ha na hranici přírodní rezervace.

Seznam invazních rostlin u nás zahrnuje cca 91 druhů a další introdukované rostliny se pozorují,zda mezi nimi nejsou další kandidáti.Ale například v našem okolí se podobným způsobem projevuje třeba náš původní jasan ztepilý,ba řadu z nich předčí.
Můj děda říkal,že za jeho mládí byl jasan v polesí poměrně hlídaný a každý hajný je měl ve svém revíru spočítané.To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách.

Pavel.

"To už dnes neplatí,větší plevel jsem v lese neviděl,stačí,aby tam byl jeden dospělý strom,a semenáčky se to v jeho okolí přímo hemží,ostatní náletové dřeviny nemají proti jasanu moc šancí.Jasan tady u nás vyroste i v akátině,boru nebo smrčině,kde toho z ostatních dřevin jinak moc neroste.Ne všechny zavlečené rostliny představují pro naši přírodu hrozbu,vypadá to,že i z našich původních rostlin se může stát problém.Jasan je příkladem životaschopnosti,ze které přímo mrazí.Tím nechci tvrdit,že tomu je tak všude,třeba se to děje jen v teplejších polohách. "

Tady na severní Moravě akát není zdaleka tak agresívní, buďto to je chladnějším podnebím nebo půdou, domácí dřeviny se mu vyrovnají nebo ho na snad i jednoznačně předčí.
Jasan u nás agresívní je, hned za ním je lípa malolistá a javor klen, tyto tři dřeviny dokáží třeba neudržovanou smrčinu zarůst dost rychle. Potom osika, bříza, třešeň ptačí i místy dub jsou ve socialistických smrčinách taky časté. V těch současných už ne, majitelé je vysekávají.....

"Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení."

Podle mé paměti to začalo už za socialismu. Předtím vedly ke každému malému políčku a každému lesíku polní cesty. Velcí majitelé měli velké plochy, kravaři s jednou kravičkou vyžínali svoje menší louky a lesíky, a na všelijakých zbytcích a obecních pastvinách potom paběrkovali "kozáci", "ovčáci" a bezzemci coby chovatelé králíků . Stačí se třeba podívat na historickou mapu na http://mapy.cz/#mm=TtTcPA/=/x=135289964/=/y=135163596/=/z=5 , každý na okolí svého bydliště, kolik tam bylo před 150 lety všelijakých cest, po kterých už dneska není ani stopy. Socialističtí zemědělci sjednotili lány, rozorali cesty, sebrali kravařům krávy a nechali "kozáky" a "ovčáky" postupně vymřít. Spousta všelijakých lesíků a neobdělávatelných ploch uprostřed polí se tak staly nepřístupnými a začaly už za socialismu zarůstat, králikářům stačily jen ty přístupnější plochy. Já jsem ještě jako kluk zažil poslední léta, kdy tady v okolí ještě některé polní cesty existovaly a někteří lidi ještě tyto plochy vysekávali a zvířectvem vypásávali.
90 léta to akorát dovršila, protože skončili králíkáři a další zbylí chovatelé, králíci začali hynout na mor a maso v supermarketech se stalo oproti vypěstovanému doma strašně levné....

Ještě za blahé pamněti s.Jakeše se seklo kde co jen si vzponěl jak vyčítal malým chovatelům "bojlery na dvoře"

pepan

> ------------ Původní zpráva ------------
> Od: R. Pol?ek <e-mail/=/nezadan>
> Předmět: Re: ??m nahradit ak?t
> Datum: 15.11.2010 16:59:55
> ----------------------------------------
> "Louku stačí pravidelně síct (stačí 1x za rok) a žádný strom tam neporoste
> - pokud ho tedy úmyslně nebudu několik let při sečení šetřit.
> Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy
> lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl
> zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale
> jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení."
>
> Podle mé paměti to začalo už za socialismu. Předtím vedly ke každému
> malému políčku a každému lesíku polní cesty. Velcí majitelé měli velké
> plochy, kravaři s jednou kravičkou vyžínali svoje menší louky a lesíky, a
> na všelijakých zbytcích a obecních pastvinách potom paběrkovali "kozáci",
> "ovčáci" a bezzemci coby chovatelé králíků . Stačí se třeba podívat na
> historickou mapu na http://mapy.cz/#mm=TtTcPA/=/x=135289964/=/y=135163596/=/z=5 ,
> každý na okolí svého bydliště, kolik tam bylo před 150 lety všelijakých
> cest, po kterých už dneska není ani stopy. Socialističtí zemědělci
> sjednotili lány, rozorali cesty, sebrali kravařům krávy a nechali "kozáky"
> a "ovčáky" postupně vymřít. Spousta všelijakých lesíků a neobdělávatelných
> ploch uprostřed polí se tak staly nepřístupnými a začaly už za socialismu
> zarůstat, králikářům stačily jen ty přístupnější plochy. Já jsem ještě jako
> kluk zažil poslední léta, kdy tady v okolí ještě některé polní cesty
> existovaly a někteří lidi ještě tyto plochy vysekávali       a zvířectvem
> vypásávali.
> 90 léta to akorát dovršila, protože skončili králíkáři a další zbylí
> chovatelé, králíci začali hynout na mor a maso v supermarketech se stalo
> oproti vypěstovanému doma strašně levné....
>
>
>

Po kácení náletů a odstranění stařiny kosemím a vyhrabáním by měla obvykle následovat pastva. U nás se to tak v mnoha případech děje. Ideální je, když údržbu dělá někdo místních zemědělců v rámci svých hospodářských aktivit podpořených z veřejných prostředků. Ale je to o dotacích, takže budoucnost je nejistá. Osobně považuji tyto dotace za užitečnější než plošné zemědělské dotace včetně té včelařské D1. To jsme ale již dost daleko od včelařiny.
---------------
Jirka: Zarůstání luk stromy se podle mé paměti spustilo na začátku 90-let, kdy lidé na vesnicích přestali s chovem králíků a o trávu na senu už nebyl zájem. Teď, po 20-ti letech se vzpamatovali ekologové a kácí se a kácí, ale jsem zvědavý, jestli zbydou peníze i na následné pravidelné sečení.